www.mestosmirice.cz
Úvodní stránka Město Smiřice Úřední deska Orgány města Městský úřad Kultura Sport
právě prohlížíte ...  Město Smiřice | Co o nás napsali | 2015 | Červenec
Aktuality z radnice
Město Smiřice
Statistické údaje
Hlavní dokumenty města
Mapa města, seznam ulic
Rodov a Trotina
Historie Smiřic
Kronika města
Znak města
Památky ve městě
Čestní občané
Významné osobnosti města
Životní prostředí
Partnerské město
Boguszów-Gorce
Zprávy z města
Smiřický infoservis
Co o nás napsali
2017
2016
2015
Leden
Únor
Březen
Červen
Červenec
Srpen
Září
Říjen
Listopad
Prosinec
2014
2013
2012
2011
2010
2009
Fotogalerie
Revitalizace nám. Míru
Obnova zámeckého parku
Územní plán Smiřice
Úřední deska
Orgány města
Městský úřad
Městská policie
Správa hřbitovů
Krizové řízení
Volby 2018
Sociální oblast
Zdravotnictví
Školství
Kultura
Informační centrum
Zpravodaj
Sport
Cyklostezka Hradec
Králové – Josefov – Kuks
Společenské organizace
Firmy, instituce
Útulek pro psy
Internetový rozcestník
Turistické informace
Mapa webu


Rychlé odkazy
Smiřické svátky hudby
Smiřická kaple
Městská knihovna
Základní škola Smiřice
Dům dětí Smiřice
Kulturní středisko Dvorana
Mateřská škola Smiřice


Zámecké parky - Smiřice

Datum vydání: srpen 2014
Zdroj: Zahrádkář
Autor: Petr Horáček

Jsou místa, kam se vypravíme bez zvláštních očekávání, a pak jsme překvapeni, co jsme vše objevili. Na druhou stranu jinde můžeme mít očekávání přehnaně velká a pak dojde k určitému zklamání. Smiřice, alespoň v mém případě, patřily do té první kategorie. Nalézají se jen kousek severně od Hradce Králové.
Na místě zámku stávala původně vodní tvrz (14. století), později byla přestavěna na renesanční zámek, kolem roku 1700 ještě barokně upravený. K ústřední zámecké budově přibyly postupně hospodářské budovy a koncem 17. století byl postaven kostel, který byl se zámkem propojen traktem. Stavba měla pestrou paletu majitelů, byli jimi např. Smiřičtí ze Smiřic, Trčkové z Lípy, Antonín Pankrác Gallas, Isabela Magdalena Šternberková, Jan Václav z Paaru či krátce továrník Jan Liebig. Stejně pestré bylo i využití zámku. Sloužil nejen jako panské sídlo, ale později i jako nemocnice, správa panství, dokonce divadlo či hostinec. Od roku 1918 zámek vlastnil československý stát a rovněž nadále sloužil různým účelům (rolnická škola, ředitelství státního statku apod). Zámek není v současné době veřejnosti přístupný.
O zámeckém parku lze mluvit nejspíše od doby, kdy byla tvrz přestavěna na zámek a tehdy býval podstatně větší než dnes. Další významné změny parku proběhly v r. 1863–82. Zajímavostí smiřického parku je, že zde vysadili majitelé (18.–19. stol.) jako základ převážně dřeviny exotické namísto dřevin domácích, jak je tomu obvyklé u mnoha našich parků. Regulací toku Labe po r. 1920 získal zhruba dnešní rozlohu, v době okupace byl však hodně poškozen a bylo vykáceno mnoho vzrostlých stromů. V současné době má zámecký park ráz parku městského, a to díky zbourání zdi (pol. 20. stol.), která ho do té doby obklopovala. V 80. létech 20. století byl park asanován a vysazeny nové dřeviny. V roce 2002 Státní statek Smiřice převedl pozemky (zámecká zahrada a park) na město Smiřice. Zámecký park je cennou kulturní památkou (projektantem E. Petzold), a tak byla v roce 2012 zahájena pečlivá obnova areálu, kterou si vynutilo rovněž dlouhé období, kdy parku nebyla věnována dostatečná pozornost. Jde o odstranění dřevin v havarijním stavu, výsadbu dřevin nových a upravení nevzhledných míst v parku. Park se rozkládá v rovinatém terénu v nadmořské výšce kolem 245 m.
Podívejme se však po zajímavých dřevinách, na které zde můžeme narazit. V první řadě je třeba jmenovat smiřický jinan (Ginkgo biloba), který je s obvodem kmene 3,75 m a výškou 23 m jedním z nejmohutnějších jinanů v republice. Plným právem byla navržena jeho ochrana coby památného stromu. Další cenný strom je bohužel dost nešťastně umístěný – těsně vedle zámku – a je jím stříhanolistý buk (Fagus sylvatica ASPLENIFOLIA). S výškou 18,5 m, šířkou 20 m a obvodem kmene 3,85 m se řadí k nejurostlejším jedincům této listové odchylky. Nepřehlédnutelným stromem je i orešák černý (27/20/4,24 m) anebo vysoký a štíhlý cypřišek nutkajský (Chamaecyparis nootkatensis; 32/6/1,82 m). Dominantou parku je všudypřítomný červenolistý buk lesní – bohužel tento vzrostlý jedinec (27/27/4,95 m) byl napaden houbou vějířovcem podobně jako o něco větší a památný červenolistý buk ve Slatiňanech. V případě tohoto exempláře byla doporučena kromě jiného redukce koruny, aby se zvýšila jeho celková stabilita. K dalším zajímavým dřevinám patří: nahovětvec kanadský (Gymnocladus dioicus), lípa americká (Tilia americana) – lípa s největšími listy, červenolistý a sloupovitý dub letní (Quercus robur ATROPURPUREA a FASTIGIATA), borovice vejmutovka (Pinus strobus), pestrolistý jasan pensylvánský (Fraxinus pennsylvanica AUCUBIFOLIA), modřín japonský (Larix kaempferi), mladé, ale již urostlé sekvojovce (Sequoiadendron giganteum) a stejně tak kryptomerie (Cryptomeria japonica), borovice černá (Pinus nigra), jedle obrovská (Abies grandis), zerav obrovský i východní (Thuja plicata a T. occidentalis), dub červený (Quercus rubra), břestovec západní (Celtis occidentalis), platan javorolistý (Platanus hispanica), douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii), javor mléč (včetně kultivaru SCHWEDLERI), klen i babyka, jedle stejnobarvá (Abiesconcolor) a jiné. Z keřů si můžeme povšimnout třeba svídy krvavé (Swida sanguinea), červenolistého dřišťálu (Berberis thunbergii ATROPURPUREA) nebo pustorylu (Philadelphus coronarius).
Park u zámku Smiřice, jakkoliv na první pohled vypadá nenápadně, dokáže turistu – dendrologa nejednou překvapit. Proto je velmi dobře, že se mu po letech nezájmu dostalo zvýšené pozornosti, aby mohl být ozdobou města i do budoucna. 


Aktualizace článku 30.07.2015, 07:18:22