www.mestosmirice.cz
Úvodní stránka Město Smiřice Úřední deska Orgány města Městský úřad Kultura Sport
Aktuality z radnice
Město Smiřice
Statistické údaje
Hlavní dokumenty města
Mapa města, seznam ulic
Rodov a Trotina
Historie Smiřic
Kronika města
Znak města
Památky ve městě
Čestní občané
Významné osobnosti města
Životní prostředí
Partnerské město
Boguszów-Gorce
Historie města
Boguszów-Gorce
Plán akcí partnerských
měst v roce 2015
Spolupráce mezi školami
Archív událostí
Zprávy z města
Smiřický infoservis
Co o nás napsali
Fotogalerie
Revitalizace nám. Míru
Obnova zámeckého parku
Územní plán Smiřice
Úřední deska
Orgány města
Městský úřad
Městská policie
Správa hřbitovů
Krizové řízení
Volby 2017
Sociální oblast
Zdravotnictví
Školství
Kultura
Informační centrum
Zpravodaj
Sport
Cyklostezka Hradec
Králové – Josefov – Kuks
Společenské organizace
Firmy, instituce
Útulek pro psy
Internetový rozcestník
Turistické informace
Mapa webu


Rychlé odkazy
Smiřické svátky hudby
Smiřická kaple
Městská knihovna
Základní škola Smiřice
Dům dětí Smiřice
Kulturní středisko Dvorana
Mateřská škola Smiřice


Historie města Boguszów-Gorce

Počátek města Boguszow se datuje do 14. století, kdy zde horníci ze Saska založili osadu a začali dobývat stříbrnou a olověnou rudu. Tehdy dali osadě jméno Gottesberg (Boża Góra – Boží hora). Nejstarší písemná zmínka o osadě pochází z r. 1392 (podle přehledu obcí vojvodství svídnicko-javorského, součásti závěti Anežky, vdovy po Bolku II., vévodovi svídnicko-javorském). Podle dokumentu mělo vojvodství přejít po smrti Anežky pod nadvládu Čech. Tím způsobem skončilo období vlády Piastovců v tomto kraji.

V r. 1497 český král Vladislav Jagellonský prodal za 10 tisíc pražských grošů hrad Książ a okolní města (včetně Boguszowa) coby výhodné zástavy svému kancléři Johanu Schellenbergovi. Ještě předtím Boguszow získal výsady obce. O dva roky později (1499) udělil Vladislav Jagellonský osadě městská práva a zároveň i práva horní. V r. 1502 se s ohledem na vzrůst dobývání stříbra a rychlejší rozvoj města zřekl v darovací listině svého podílu v boguszovských stříbrných dolech.

Začátkem 16. století bylo město rozděleno na část horní a dolní. Obě části měly svého majitele a hranice mezi nimi probíhala podél dnešní ulice M. Buczka. Asi před r. 1509 koupil "dolní" část baron Urlich von Czettritz, který v té době již vlastnil ves Stary Lesieniec, zatímco "horní" část prodal r. 1509 hraběti Konradu von Hochberg.

V roce 1539 byla založena první škola. V roce 1544 bylo město postiženo obrovským požárem, kdy popelem lehly všechny dřevěné budovy a štoly. Následky požáru byly pociťovány ještě dlouho poté – ustal rozvoj města, opouštěli jej zchudlí obyvatelé a horníci. Aby městu pomohl, udělil mu císař Rudolf II. v roce 1603 privilegium konat každé pondělí trhy a dvakrát do roka jarmark. Tři roky nato pak městu císař udělil privilegium svobodného horního města.

První polovina 17. století a zejména události kolem třicetileté války byly pro dějiny Boguszowa a i pro celé Dolní Slezsko tragické. Přes město se několikrát převalila jak vojska švédská, tak i císařská, město a obyvatelé platili vysoké příspěvky, žoldnéři rabovali a ničili majetek, znásilňovali a vraždili. Tak např. v roce 1645 po nájezdu švédského vojska přišlo město o veškeré písemné dokumenty.

Osud boguszowské nešetřil a neštěstí stíhalo neštěstí – v letech 1624 a 1632 mnoho obyvatel zemřelo při epidemiích moru a v roce 1633 byla polovina města zničena obrovským požárem. Zničený, vyrabovaný a vylidněný Boguszow se ještě velmi dlouho vzpamatovával z úpadku.

V r. 1670 koupil "dolní" město Hans Carl von Seherr. Tím se město stalo soukromým a i přes mnohá úsilí už nezískalo zpět císařské privilegium pro výkon svobodného horního práva, o které přišlo během třicetileté války. Obnovení těchto privilegií se ale povedlo v r. 1681 vlastníkovi "horní" části města Hansi Heinrichovi II. von Hochberg. Oproti původnímu císařskému dekretu rozšířil horní právo na všechny obyvatele města. Ještě v tomto roce pak stejná privilegia udělil Hans Carl von Seherr i obyvatelům "dolní" části města.

V r. 1710 koupil Conrad Ernest Maximilian von Hochberg od Carla Ferdinanda von Seherr za částku 5 000 tolarů "dolní" část města, čímž město po 200 letech získalo jediného majitele. Nový majitel v r. 1712 vydal městská práva, kterými stanovil pravidla pro život ve městě, ale i sankce za jejich porušení.

V r. 1724 postihl město další požár, který způsobil obrovské ztráty – během dvou hodin oheň zcela zničil 78 domů. Při obnově Boguszowa naštěstí pomohla velkou finanční pomocí sousední města Kamienna Góra, Jelenia Góra, Jawor i Świdnica. V roce 1731 byla v horní části města, na místě, kde sedm let předtím vznikl velký požár, dokončena stavba radnice.

Další rána osudu postihla město v r. 1757, kdy epidemii podlehlo 400 obyvatel. K tomuto neštěstí se ještě přidaly materiální ztráty vzniklé po tzv. sedmileté válce mezi Pruskem a Rakouskem (1756–1763) a později také počátkem 19. století ztráty vzniklé za napoleonských válek. Pohyby vojsk a odvody, které jim město muselo dávat, znovu na dlouhou dobu pozastavily rozvoj Boguszowa.

V r. 1809 se v Boguszowě konaly první místní volby, při nichž byla ustanovena městská rada (27 radních) a z ní pak několikačlenné vedení v čele se starostou a jeho zástupcem. (Byl to v podstatě výsledek reformy zahájené v roce 1808 v Prusku, jejímž výsledkem bylo zrušení soukromých měst.) Avšak Hochbergové se nechtěli vzdát výhod plynoucích z jejich majetku. Proto teprve v r. 1852 po mnoha peticích a demonstraci boguszowských před zámkem v Książi se Hochbergové svých nároků vzdali a město získalo plnou samostatnost.

V polovině 19. století započal velký rozmach města – Boguszow rozšiřuje své hranice a zvyšuje se i počet obyvatel. V roce 1900 bylo ve městě 8966 obyvatel (r. 1840 – 2324 obyvatel).

I. ani II. světová válka se Boguszowa nijak zásadně nedotkla.

V r. 1973 došlo ke sloučení obcí Boguszow, Gorce a Kuźnice Świdnickie, čímž vznikla velká správní jednotka – město Boguszow-Gorce. V r. 1987 bylo usnesením Národní rady města zřízena cena "Zasloužilý občan města". Roku 1996 město poprvé zorganizovalo Polsko-české dny křesťanské kultury – oslavu křesťanské kultury slavené v rámci polsko-českého pohraničí.

V r. 1999 proběhly slavnostní oslavy 500. výročí přijetí městských práv – 4. září byly zahájeny X. Polsko-české dny křesťanské kultury, 11. září pak byla podepsána dohoda o partnerské spolupráci s francouzským městem Piennes. Pro tuto příležitost bylo ve Španělsku vyraženo 500 kusů příležitostných medailí. Během slavnostní mše v kostele Sv. trojice byla také vysvěcena standarta města.

V září 1999 vyšel první výtisk městských novin – „Wiadomości Boguszowskie”. Byly opět udíleny medaile za zásluhy o rozvoj města („Zasłużony dla Miasta Boguszowa-Gorc”). Tato medaile je udílena během oslav Dne nezávislosti občanům města za vynikající zásluhy pro město. V lednu r. 2000 podepsalo město Boguszow-Gorce dohodu o partnerské spolupráci s českým městem Smiřice. V prosinci 2002 pak Rada města přijala usnesení o třístranné spolupráci s městy Dobre Miasto (oblast Warmia) a Radzionków (Slezské vojvodství).

Gorce (něm. Rothenbach)

Současná čtvrť města se rozkládá v nadmořské výšce 510 m n. m. pod horou Mniszek v údolí Červeného potoka. Toto místo bylo pravděpodobně osídleno již ve 13. století za panování Piastovců. Zpočátku zde byla osada dřevorubců, posléze pastýřů. V 15. století našli zdejší obyvatelé obživu v okolních stříbrných dolech. V 16. a 17. století se místní živili tkalcovstvím a pěstování lnu. Uhlí bylo v Gorcích objeveno už v 16. století, ale teprve v 2. polovině 18. století se začalo dobývat průmyslovým způsobem. A právě práce v uhelných dolech a také i v blízkém barytovém dole se pro zdejší obyvatele stala hlavním zdrojem obživy. Tak tomu bylo až do uzavření těchto dolů. Od r. 1746 byla obec Gorce samostatnou správní jednotkou. Obecní práva byla udělena v r. 1954 a r. 1962 Gorce získaly městská práva. Statut města pak Gorce měly až do správní reformy v r. 1973.

Kuźnice Świdnickie (něm. Fellhammer)

Tato čtvrť se nachází v nadmořské výšce 530–570 m n. m. a skládá se ze tří částí, z nichž každá byla založena v jiné době. Přesné datum založení první osady není známo. Podle některých pramenů by to mělo být kolem r. 1250, ale nic přesného o této osadě není známo. Opevnění (pokud existovala) byla později zcela zničena během husitských válek. Historicky podložená informace o osadě, která se nacházela v lokalitě současné Jižní Kuźnice Ś., pochází teprve z r. 1511. Druhá osada vznikla v 2. polovině 16. století (v místě dnešních Západních Kuźnic Ś.). Po roce 1877 vznikla třetí osada – Severní Kuźnice Ś. V r. 1928 se všechny tři zmíněné části sloučily v jednu. Obyvatelstvo získávalo obživu zejména prací v okolních dolech. Největší rozmach průmyslu ze všech tří částí zaznamenaly Západní Kuźnice. Právě zde totiž byly objeveny největší zásoby kamenného uhlí a již v r. 1721 byl otevřen první důl. Největší rozvoj vsi nastal v 19. století, kdy vznikly další velké doly a uhlí se začalo těžit ve velkém. R. 1867 byl zahájen provoz na železniční trati Wałbrzych – Jelenia Góra, na této trase byla zřízena železniční stanice Kuźnice Świdnickie (je to nejvýše položená žel. stanice na této trati - ve výšce 574 m n. m.). Po 2. sv. válce byla těžba uhlí ve zdejších dolech obnovena, avšak záhy zde nebyl žádný samostatný důl (důl Barbara byl sloučen s dolem Victoria), a obyvatelé z Kuźnic pracovali v dolech ve Wałbrzychu a v Boguszowě až do jejich uzavření. V r. 1973 byla sloučena s obcemi Boguszów a Gorce.

Stary Lesieniec (něm. Alt Lässig)

Osada o délce 1,3 km se nachází v nadmořské výšce 500–520 m n. m. v údolí potoku Lesk mezi obcemi Nowy Lesieniec a Kuźnice. Původní ves vznikla pravděpodobně na začátku 16. století a patřila tehdy rodu Czettritzů. Vznik a rozvoj vsi byl svázán s rozmachem těžby stříbra. Vedla sem štola z dolu v Boguszowě. Protože později se zde těžba přestala vyplácet, po roce 1580 byla zastavena. Na počátku 16. století se v Lesienci začalo v menší míře dobývat i kamenné uhlí. V r. 1750 zde vznikl větší důl, který byl později sloučen s dolem v Gorcích (během roku se z obou dolů vytěžilo okolo 900 tun uhlí). Průmyslově se zde uhlí začalo dobývat počátkem 19. století, což se promítlo do rychlého rozvoje osady. Po 2. sv. válce (stejně tak jako před ní) většinu obyvatel tvořili horníci, kteří pracovali v Boguszowě, Gorcích a Wałbrzychu. V současné době jsou zde již všechny doly uzavřeny. V r. 1954 přišel Stary Lesieniec sloučením s Boguszowem o samostatnost a v r. 1973 se stal součástí Boguszowa-Gorcí.


Historická data a zajímavosti o městě Boguszów 

  • 1392 - nejstarší zadokumentovaná zmínka o Boguszově (Gottesbezg) v závěti kněžny Anežky, vdovy po Bolkovi II., vévodovi svídnicko-javorském
  • 1499 - osadě byla Vladislavem Jagellonským udělena městská a horní práva 
  • 1509 - rozdělení města na části "horní" a "dolní", každá část měla svého majitele
  • 1525 - v místech dnešního kostela sv. Trojice byl z darů boguszovských horníků postaven dřevěný katolický kostel
  • 1532 - po vzoru českého Jáchymova uděluje městu majitel horní části Boguszova Christoph von Hoberg "horní řád"
  • 1533 - stejný řád uděluje "dolnímu" městu jeho majitel Urlich von Czettritz
  • 1539 - založena první obecná škola
  • 1626 - založení prvního řemeslného cechu v Boguszově - cech ševců
  • 1683 - založen cech pekařů
  • 1710 - Conrad Ernest Maximilian von Hochberg odkupuje "dolní" část města, od tohoto roku má město jediného majitele
  • 1721 - městským katem byla provedena poprava stětím (za otrávení dobytka arsenikem)
  • 1723 - založení cechu tkalců
  • 1789 - v Boguszově byly vybudovány koksárenské pece (první na území Slezska – vzorem byly pece v Anglii)
  • 1809 - první místní volby v Boguszově
  • 1810 - otevřena první lékárna
  • 1810-1827 - v Boguszově byl Královský městský soud
  • 1807 - založena průmyslová škola pro dívky
  • 1818 - založena pošta
  • 1823 - dřevěným potrubím ze zdroje pod vrchem Chelmiec byla do města přivedena voda
  • 1859 - založena hornická škola
  • 1867 - byla v Boguszově zahájena těžba barytu
  • 1867 - zprovozněna železniční trať Wałbrzych – Jelenia Góra
  • 1875 - zprovozněna městská plynárna
  • 1882 - poprvé na světě použita koksárenská pec s rekuperačními komorami, zkonstruovaná inženýrem Gustavem Hoffmanem
  • 1914 - 1. ledna byla do užívání předána první elektrifikovaná železniční trať ve Slezsku na trase Szczawienko – Kuźnice Świdnickie – Mieroszów – Meziměstí 
  • 1945 - (květen) – po vpádu sovětské armády byl prvním starostou zvolen Němec Juliusz Müller 
  • 1945 - (18. června) nastupuje do úřadu první polský starosta pan Mielczanek
  • 1945 - (25. srpna) vzniká první polská Městská správa 
  • 1945 - (3. října) otevřena první polská škola (v ul. Fornalské). Jejím ředitelem se stal Leopold Gołogórski. 
  • 1945 - (25. října) příchod prvního polského lékárníka mgr. Edwarda Waśkiely, který zahájil provoz lékárny na nám. Odrodzenia (Obrození). Prvním polský lékařem byl dr. Henryk Woldański. 
  • 1946 - navracejí se vystěhovalci z Francie – jako první z této skupiny se vrátil Mieczysław Czekaj (pozdější boguszovský starosta) 
  • 1946 - (8. května) poslední zápis v německé knize křtů 
  • 1950 - (5. prosince) ve městě vznikl jako první na území Dolního Slezska Spolek přátel knihovny
  • 1966 - jako první v Dolním Slezsku vznikla Komora regionálních památek (Stary Lesieniec), první státní "Dům knihy" a klub – čítárna "Ruch"
  • 1973 - sloučení osad Boguszów, Stary Lesieniec i Kuźnice Świdnickie v jedno město s názvem Boguszów-Gorce 
  • 1997 - uzavření barytového dolu (nejdéle fungujícího dolu ve městě)
  • 1999 - (září) slavnost 500. výročí udělení městských práv

Zdroj: oficiální stránky města Boguszów-Gorce
Překlad: únor 2012, L. Reichová


Aktualizace článku 09.03.2012, 09:39:20