www.mestosmirice.cz
Úvodní stránka Město Smiřice Úřední deska Orgány města Městský úřad Kultura Sport
právě prohlížíte ...  Město Smiřice | Co o nás napsali | 2011 | Prosinec
Aktuality z radnice
Město Smiřice
Statistické údaje
Hlavní dokumenty města
Mapa města, seznam ulic
Rodov a Trotina
Historie Smiřic
Kronika města
Znak města
Památky ve městě
Čestní občané
Významné osobnosti města
Životní prostředí
Partnerské město
Boguszów-Gorce
Zprávy z města
Smiřický infoservis
Co o nás napsali
2017
2016
2015
2014
2013
2012
2011
Leden
Březen
Duben
Květen
Červen
Červenec
Srpen
Září
Říjen
Listopad
Prosinec
2010
2009
Fotogalerie
Revitalizace nám. Míru
Obnova zámeckého parku
Územní plán Smiřice
Úřední deska
Orgány města
Městský úřad
Městská policie
Správa hřbitovů
Krizové řízení
Volby 2018
Sociální oblast
Zdravotnictví
Školství
Kultura
Informační centrum
Zpravodaj
Sport
Cyklostezka Hradec
Králové – Josefov – Kuks
Společenské organizace
Firmy, instituce
Útulek pro psy
Internetový rozcestník
Turistické informace
Mapa webu


Rychlé odkazy
Smiřické svátky hudby
Smiřická kaple
Městská knihovna
Základní škola Smiřice
Dům dětí Smiřice
Kulturní středisko Dvorana
Mateřská škola Smiřice


Albrecht Jan Smiřický ze Smiřic: Nekorunovaný král českých povstalců

Datum vydání: 19. prosince 2011
Zdroj: Hradecký deník
Autor: Jiří Štefek

Před 417 lety se narodil významný šlechtic a jeden z vůdců českého stavovského povstání

České země se tehdy ocitly na křižovatce
U historických témat nemálo lidí občas podléhá pokušení, kdy přemítají nad tím, co by se stalo, kdyby... Bývají to mnohdy velmi zajímavé konstrukce, i když z přísně historického hlediska je potřeba k nim přistupovat jako k prázdným řečem. Ostatně i o tématu, respektive osobnosti, které se budeme věnovat v tomto textu, by se dalo krásně historicky fabulovat. Jedná se totiž o osobu, která žila a veřejně působila v dobách, kdy stály české země na osudové křižovatce.

Dnes každý školák ví, kdy se konala bitva na Bílé hoře, co po ní následovalo a jaké důsledky to mělo pro český národ. Hloubavější lidé s větším zájmem o historii znají i jména panovníků v oné pohnuté době. Přesto, když si na malý okamžik dovolíme onen zapovězený luxus historické fabulace, musí zde zaznít, že nechybělo až tak moc a seznam českých králů by byl bohatší o jméno Albrechta Jana Smiřického ze Smiřic.

O tomto protestantském šlechtici ze starobylého a váženého rodu Smiřických ze Smiřic se v pohnuté době českého stavovského povstání uvažovalo jako o možném českém králi. K tomu však nikdy nedošlo, protože Albrecht Jan zemřel předčasně, nedožil se ani 24 let. Jeho skon jakoby předurčil osud celé protihabsburské stavovské vzpoury, za níž udělal krvavou tečku kat Jan Mydlář na Staroměstském náměstí 21. června 1621. Ale nechme fabulace romantizujícím snílkům a držme se nejvěrněji toho, co zanechaly historické prameny.

Bohatý a ambiciózní Albrecht Jan Smiřický ze Smiřic se narodil 17. prosince 1594 na Hrubé Skále. Vystudoval gymnázium v Görlitzu (Zhořelec), po němž zamířil na studia do Heidelbergu. Když v roce 1614 zemřel poslední člen náchodské větve rodu Smiřických - Albrecht Václav, stal se Albrecht Jan nejstarším a zároveň jediným mužským členem rodu. Dvacetiletý Albrecht Jan tak soustředil ve svých rukou veškerý majetek rodu, v roce 1617 se zasnoubil s hraběnkou Amálií Alžbětou z Hanau-Münzberg a plánovaný sňatek (k němuž však vzhledem k jeho předčasné smrti nedošlo - pozn. autora) mu měl zajistit spojenectví nejvyšších představitelů protestantské šlechty v německých zemích. A proto mohl popustit uzdu své ctižádosti, která mířila přímo k zisku titulu českého krále.

Dlužno dodat, že jeho šance byly velmi vysoké. Do karet mu hrály tři zásadní okolnosti - nechuť českých stavů ke stávajícímu králi Ferdinandu Štýrskému, četné příbuzenské vztahy a dluhy. Většina vlivných šlechticů totiž měla za manželky členky rodu Smiřických a další šlechta i města u něj pro změnu byla značně zadlužena.

Pražská defenestrace
Situace v českých zemích houstla každým dnem. Proto na 21. květen 1618 inicioval Albrecht Jan Smiřický svolání tajné schůzky ve svém paláci na Malostranském náměstí. Kromě něj se jí zúčastnil ještě Jindřich Matyáš Thurn, Václav Budovec z Budova a Oldřich Vchynský. Dodatečně byli do úmluvy zasvěceni Linhart Colonna z Felsu, Václav Vilém z Roupova a Martin Fruewein. Na této schůzce byl připraven plán, podle něhož měli být královští místodržící Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka a Jaroslav Bořita Martinic vyhozeni z oken Pražského hradu. Nápad oba místodržitele zavraždit dýkou byl odmítnut jako vražda. Svržení z okna prý připomínalo boží soud, ačkoliv defenestraci nemusí vyhozený člověk podlehnout.

K samotnému vyhození nenáviděných úředníků došlo 23. května a z oken Pražského hradu kromě nich byl ještě vyhozen i písař Filip Fabricius. Ačkoliv mnohé historické prameny o této události mluví jako o takzvané Druhé pražské defenestraci (první se uskutečnila 30. července 1419 vyhozením novoměstských konšelů z oken - pozn. autora), ve skutečnosti se jednalo až o "třetí" defenestraci. Druhá defenestrace se podle pramenů udála již 24. září 1486 při bouřích pražského obyvatelstva za vlády krále Vladislava Jagellonského, kdy Husovi následovníci ze strany "podobojí" provedli násilný převrat na Starém i Novém Městě pražském, jakož i na Malé Straně. Z oken těchto příslušných radnic byl vyhozen staroměstský purkmistr a také těla sedmi zabitých novoměstských konšelů.

Ale zpět do vypjaté doby na počátku 17. století. Po vyhození císařských místodržitelů byli čeští stavové naplněni optimismem a krátce nato si zvolili vládu třiceti direktorů. Albrechtu Smiřickému v ní náleželo velmi významné místo. Nezapomeňme, že stále živil své naděje na zisk královské koruny. Samotné snahy stavů však neměly šanci na úspěch hned od samotného začátku. Česká protestantská šlechta totiž ve světě neměla jediného spojence, ani dost finančních prostředků k těžkému zápasu. Navíc neexistovala názorová jednota mezi luterány, kalvinisty a jednotou bratrskou, a stavové nemohli spoléhat ani na pomoc venkova a měst.

Předčasná smrt
Přesto vzbouření stavové vytáhli do boje. Stranou nezůstal ani Smiřický, který sám zafinancoval regiment s 1200 muži a 90 koňmi a vytáhl do boje. V ležení před Českými Budějovicemi si však pro něj přišla smrt. Postihla ho tuberkulóza, údajně dědičná rodová choroba, a dosud svobodný šlechtic s velkými cíly po několika dnech, 18. listopadu 1618 ve svém paláci na Malé Straně zemřel. Jeho tělo bylo uloženo do rodinné hrobky v Kostelci nad Černými lesy. Chystaný sňatek s neteří Viléma Oranžského, který mu měl zvýšit společenskou prestiž a spříznit ho s předními evropskými panovnickými rody, se nekonal, ale rozjeté soukolí událostí už nešlo zastavit...

Smrt Smiřického jako by předznamenala osud českého stavovského povstání. Téměř na den dva roky po jeho smrti byla na Bílé hoře rozprášena stavovská vojska a stávající (později přezdívaný "zimní") král Fridrich Falcký uprchl přes Náchod do Vratislavi. Rozlícení Habsburkové se pomstili krutou staroměstskou exekucí, po níž následovaly obrovské konfiskace majetku protestantské šlechty. To byl také případ majetku Smiřických. Po smrti Jana Albrechta sice přešly jeho majetky do vlastnictví jeho sester Alžběty a Markéty, po bitvě na Bílé hoře je však získal Albrecht z Valdštejna.

Postava Albrechta Jana Smiřického ze Smiřic zůstala zvěčněná i na stříbrném plátně ve výpravném a hvězdně obsazeném slovenském pětidílném seriálu Lekár umierajúceho času z roku 1983. Roli ambiciózního mladého šlechtice Smiřického v něm ztvárnil mladý Václav Vydra.


Aktualizace článku 01.01.2012, 21:35:02

 

Kaple ožije koncerty a netradiční prohlídkou

Datum vydání: 1. prosince 2011
Zdroj: Hradecký deník
Autor: (pov)

Kulturní akce ve zdejší zámecké kapli Zjevení Páně zatím letos navštívilo přes osmnáct set zájemců, na samotné prohlídky kaple pak přišlo téměř pět set turistů. Jak nám potvrdila Martina Hejzlarová ze smiřického kulturního střediska Dvorana, prohlédnout si ji přišlo méně lidí než loni. "Návštěvnost se ale zvýší, protože máme na celý prosinec  připraveno hned několik akcí, vánočních koncertů a navíc ještě jednu netradiční prohlídku," dodala Hejzlarová. Již tuto neděli se od osmnácté hodiny uskuteční koncert Magdy Malé a Petra Dopity. Zazní vánoční a muzikálové melodie a Petr Dopita zahraje také na pilu, v čemž je opravdu mistr. V sobotu 10. prosince bude následovat koncert Jaroslava Svěceného, Julie Svěcené a Josefa Popelky, když od 19 hodin v kapli společně vytvoří vánoční pohodu s tóny houslí a varhan. Ve středu 14. prosince v kapli od devatenácti hodin zazní Česká mše vánoční Jana Jakuba Ryby v podání hradeckého smíšeného pěveckého sboru Smetana. Prosincový program v kapli uzavře v neděli 18. prosince od 17 a 18 hodin netradiční prohlídka, zaměřená na vánoční zvyky. Zazpívá Lucie Reichová, kterou na varhany doprovodí Jan a Martin Škrabkovi.


Aktualizace článku 01.01.2012, 21:36:28