www.mestosmirice.cz
Úvodní stránka Město Smiřice Úřední deska Orgány města Městský úřad Kultura Sport
právě prohlížíte ...  Město Smiřice | Památky ve městě
Aktuality z radnice
Město Smiřice
Statistické údaje
Hlavní dokumenty města
Mapa města, seznam ulic
Rodov a Trotina
Historie Smiřic
Kronika města
Znak města
Památky ve městě
Čestní občané
Významné osobnosti města
Životní prostředí
Partnerské město
Boguszów-Gorce
Zprávy z města
Smiřický infoservis
Co o nás napsali
Fotogalerie
Revitalizace nám. Míru
Obnova zámeckého parku
Územní plán Smiřice
Úřední deska
Orgány města
Městský úřad
Městská policie
Správa hřbitovů
Krizové řízení
Volby 2017
Sociální oblast
Zdravotnictví
Školství
Kultura
Informační centrum
Zpravodaj
Sport
Cyklostezka Hradec
Králové – Josefov – Kuks
Společenské organizace
Firmy, instituce
Útulek pro psy
Internetový rozcestník
Turistické informace
Mapa webu


Rychlé odkazy
Smiřické svátky hudby
Smiřická kaple
Městská knihovna
Základní škola Smiřice
Dům dětí Smiřice
Kulturní středisko Dvorana
Mateřská škola Smiřice


NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKY

ZÁMECKÁ KAPLE ZJEVENÍ PÁNĚ 

je dominantou města. Jedna z nejkrásnějších staveb vrcholného baroka v Čechách byla prohlášena za NKP nařízením vlády č. 262/1995 Sb. ze dne 16. 8. 1995.

Kapli nechal postavit v letech 1699–1711 Jan Josef hrabě ze Šternberka se svou chotí Marií Violantou podle plánů architekta K. Dientzenhofera. Na výzdobě se podíleli J. J. Steinfels (fresky), F. J. Pacák (sochy na hlavním oltáři), P. J. Brandl (obrazy Klanění tří králů a Sv. Blažej).

Více informací na www.kaple.mestosmirice.cz.

 

OLTÁŘNÍ OBRAZ PETRA BRANDLA KLANĚNÍ TŘÍ KRÁLŮ

– jakožto součást NKP „Soubor barokních oltářních obrazů Karla Škréty a Petra Brandla“ – byl prohlášen za NKP nařízením vlády č. 422/2005 Sb. ze dne 29. září 2005.

Jeden z nejkrásnějších Brandlových obrazů vznikl v roce 1727 na zakázku Marie Terezie Violanty ze Šternberka. Ta malíře za jeho obraz odměnila honorářem ve výši 1700 zlatých, což mu pomohlo splatit část dluhů. Brandl za to hraběnku na obraze vymaloval – alespoň tak to praví legenda, kterou si můžete vyslechnout od průvodců při návštěvě kaple.


Aktualizace článku 13.05.2014, 09:21:42

Galerie obrázků vložených ke článku (2) Počet obrázků na řádku | 1 | 2 | 3 | 4
Klik - plná velikost
Klanění tří králů (Petr Brandl, 1727)
Klik - plná velikost
Kaple Zjevení Páně

 

KULTURNÍ PAMÁTKY

ZÁMEK

Na místě zámku stála původně tvrz s hospodářskými budovami, která se rozrostla v průběhu 16. století. Dnešní dispozice zámku – čtyřkřídlá budova kolem obdélného nádvoří s hranolovým přístavkem na východě – vznikla asi už po polovině 16. století. Prostor jižně u zámku byl rámován hospodářskými budovami: na východě vinopalnou, na jihu dlouhým stavením sýpky, na západě kancelářemi.

Současnou podobu dvoupatrové budovy s nádvorními arkádami získal zámek nejspíš v 1. třetině 17. století. Od poloviny toho století už prameny mluví o "zámku", nikoliv o tvrzi. Umělecky nejzávažnější úpravy byly provedeny kolem r. 1700 za Šternberků. Zámek dostal nový hlavní portál, směrem k západu byla postavena protáhlá budova, uzavírající prostor dvora, s mohutným portálem zdobeným volutami. Do nároží mezi touto budovou a kancelářským křídlem pak vsazena zámecká kaple. Nyní je zámek v soukromém vlastnictví a od r. 2013 prochází rekonstrukcí.

Památkou od 3.5.1958, č. rejstříku ÚSKP: 37439/6-700


Aktualizace článku 05.02.2014, 16:37:31

Galerie obrázků vložených ke článku (3) Počet obrázků na řádku | 1 | 2 | 3 | 4
Klik - plná velikost
Stará kresba (nedatováno - ze smiřického archivu)
Klik - plná velikost
Zámek v roce 1924
Klik - plná velikost
90. léta

 

POMNÍK ODBOJE A OBĚTEM II. SVĚTOVÉ VÁLKY

je dílem akademického sochaře Josefa Bílka z Hořic. Byl postaven v letech 1948–1950. V pomníku se nacházejí schránky, v nichž je uložena zemina z bojišť Bachmač, Sokolovo a Dukla. Na levé straně je postava ženy znázorňujíci republiku, na pravé straně voják, partizán a bojující dělník. Nápis zní: Z krve se zrodila - prací bude zachována.

Památkou od 3.5.1958, č. rejstříku ÚSKP: 46295/6-4920.


Aktualizace článku 05.02.2014, 16:36:35

Galerie obrázků vložených ke článku (1) Počet obrázků na řádku | 1 | 2 | 3 | 4
Klik - plná velikost


 

BUDOVA MĚSTSKÉHO ÚŘADU

Funkcionalistická stavba, postavená v letech 1932–33 podle projektu architekta Ed. Žáčka z Brna, sloužila od své dostavby jako spořitelna. Od 70. let byl do 1. a 2. patra přemístěn národní výbor, vedle spořitelny tu byla jistý čas i knihovna. Spořitelně sloužilo přízemí – zde byla do roku 2013, kdy se pobočka zrušila. Budova slouží jako sídlo Městského úřadu Smiřice. Historie spořitelny a dřívější podoba budovy včetně interiéru je popsána ZDE.

Památkou od 3.5.1958, č. rejstříku ÚSKP: 40223/6-4769


Aktualizace článku 05.03.2014, 11:06:14

Galerie obrázků vložených ke článku (2) Počet obrázků na řádku | 1 | 2 | 3 | 4
Klik - plná velikost

Klik - plná velikost
Stavba spořitelny v r. 1932 (foto z archivu města)

 

PAMĚTNÍ DESKA ANEŽKY MALÉ

Desku zhotovil akademický sochař Josef Bílek z Hořic podle svého návrhu. O Anežce Malé se můžete dočíst ZDE.

Památkou od 3.5.1958, č. rejstříku ÚSKP: 46843/6-4921


Aktualizace článku 05.02.2014, 16:39:47

Galerie obrázků vložených ke článku (1) Počet obrázků na řádku | 1 | 2 | 3 | 4
Klik - plná velikost


 

BUDOVA SMIŘICKÉHO NÁDRAŽÍ

sice není kulturní památkou ve smyslu zákona o památkové péči, její výjimečnost spočívá v tom, že je jedinou nádražní budovou na území ČR, která je postavena ve stylu loveckého zámečku včetně tzv. "zvířecího příkopu".

Mojmír Krejčiřík, časopis Železničář č. 49/50 (převzato z www.smirice.eu):

"Jde o skutečný unikát mezi českými nádražními budovami. Za svůj vzhled, připomínající lovecký zámeček, vděčí totiž libereckému průmyslníku a jednomu z hlavních akcionářů Pardubicko-liberecké dráhy Johannu Liebiegovi, který se stal roku 1863 majitelem smiřického panství. S rozhodnutím zřídit ve zdejším zámku své sídlo a ve Smiřicích vybudovat průmyslové podniky souvisela i přeměna dosavadní zastávky na stanici a stavba nové výpravní budovy, jež měla nahradit zvětšený strážní domek z roku 1857. Liebieg odmítl standardní staniční budovu podle návrhu dráhy a nechal v roce 1864 postavit budovu podle svých představ a na svůj náklad. Patrovou stavbu nesymetrického půdorysu, s průčelím v romantickém slohu, ukončuje na uličním nároží pardubické strany pětiboká věž, na liberecké straně pětiboký schodišťový trakt. 

Ráz loveckého zámečku navozuje i „zvířecí příkop“ na uliční straně, překlenutý schodištěm s klenbou, v architektuře nazývanou „kobylí hlava“. Stávající budova je údajně pouze jižním křídlem, na něž mělo navazovat mnohem honosnější severní křídlo. Autorem projektu byl pravděpodobně liberecký stavitel a architekt Gustav Sachers, kterého Liebieg v roce 1864 povolal do Smiřic k úpravám zámku a který pro jeho rodinu v roce 1872 postavil také novorenesanční palác v Liberci. Sachers projektoval velké množství staveb ve slohu romantismu a pozdního historismu a jeho nejvýznamnější stavba, stará radnice v Jablonci nad Nisou, je navržena v podobném duchu jako smiřické nádraží. Nástupištní veranda s přízemní přístavbou kiosku a záchodů na liberecké straně pochází z roku 1929, v roce 1936 dostala budova novou fasádu, která poněkud setřela její původní romantický ráz. Současný stav, s průčelím světle zelené barvy, je výsledkem citlivě provedené rekonstrukce dokončené v roce 2005."

V roce 2007 získalo smiřické nádraží zvláštní ocenění v anketě "Nejkrásnější nádraží ČR roku 2007".


Aktualizace článku 05.03.2014, 12:19:21

Galerie obrázků vložených ke článku (2) Počet obrázků na řádku | 1 | 2 | 3 | 4
Klik - plná velikost

Klik - plná velikost